Tento nový příspěvek píši s několikadenním spožděním. Ne že by jsem po Jirkových oslavách nebyl schopný těchto pár dnů něco napsat. Ale časově jsem se k tomu nedostal. V pátek jsme totiž slavili Jirkové narozeniny v sobotu jsem byl na oslavě 30. narozenin. A přes týden jsem měl hodně práce. Takže o tom jak se Jirka tvářil jak jsme mu předávali dárek píši až teď.

V pátek po práci jsme vyrazili s přítelkyní do naší oblíbené hospůdky, kde jsme měli oslavit Jirkovy narozeniny. Všichni až na Jirku jsme věděli, jaký dárek Jirka dostane a už jsme se nemohli dočkat na to jak se bude Jirka na dárek tvářit. Nebudu zde rozepisovat jak jsme se scházeli. Ani jaké další dárky jsme Jirkovi koupili. Zkrátka hřeb předávaní dárků byla obálka s tandemovým seskokem v Kunovicích. Jirka při přebíraní obálky byl pln vtípků, ale jen co ji otevřel, tak šlo vidět že je zaražen. Stalo se přesně to co jsme všichni čekali. Šlo vidět že je z dárku zaskočen, ale je nám jasné že bude muset skákat. Takže po přečtení toho co dostal se začal Jirka tvářit, že se na skákani těší. Jenže z jeho chování a gest šlo vyčíst, že si skákaním není tak jist. Na oslavách se o tomto dárku hodně povídalo. U piva jsme rozvíjeli různé teorie. Někdo přišel s informací, že kdyby se skákajicí neměl k otevření padáku, tak že v dnešní době se otevře v určité výšce automaticky a jen sebevrazi tento atomatický systém vyblokují. Někdo našel na internetu informace o tom, jak se někdo skokem z letadla zabyl. Zkrátka byli jsme všichni ti nejlepší Jirkoví kamarádi. Celé oslavy jirkových narozenin jsme si vychutnávali Jirkovou nejistotu a moc jsme se těšili na jeho tandemový seskok v Kunovicích. Ani nevím jak jsme se s přítelkyni z oslav vrátili domů. Všichni se již těšíme na to jak se Jirka v Kunovicích objedná a my se půjdeme na Jirkův seskok podívat. Jak to dopadlo zde určitě rozepíši.